Reportáž
Ako sa jedného dne (dvou dňoch) stalo, že Bratislava už nikdy nebude stejná

Psáno čechosloangličtinou
Z pera nadaného básníka: SNloisína

Všeci se hezky pohodlně usaďte a poslouchejte. Povím vám příběh o malém děvčátku, které se vybabralo do zahraničí s 2000 sK a záhadně se vrátilo domů jen s 980 sK v kapse. Poviem vám všetky tajomstva ohledně ztráty peněz, ale i bázně a hany a hlavně o setkání tvorů jaké svět neviděl (upřímně lutujem Bratislavu - prvý svět který ty tvory vlastně spatřil) . a podle toho, to mile se tvářící město, pak také dopadlo..chuděrky malé…upřímnou soustrast všem pochovaným pro brutálnom zásahu našich maličkostí do jejich životů…a aby jste věděli že su dobrá duša…my se VRÁTÍME . (not kidding)

A nyní už nadpis, který se v mé hlavě zrodil už v samém středu vesmíru. V malé chatičce uprostřed ještě menší vesničky jménem Blava…(básník je velmi pohroužen do svých myšlenek, jelikož jeho nadpozemský název mu přímo z jeho úst vytrhla děvčica známa svou kšticí dlouhou až na zem…jméno začínající na T..někdy také nazývána jako Big T se nyní musí podrobit mému hněvu…) Oh to bolo dramatické a nyní již přecházím k názvu….(no upřímně jste si přece nemysleli že tu budem vymýšlet nový a namáhat tak moju palicu….oh mysleli??? To je mi luto…)


Čo všetko by som pre supernatural neurobila...Aneb aká zvěrstva som schopná podstoupit.

Básník je moc unaven popisem cesty a tak nyní začne malými 10 poučeními pro všetky pošetilce, které by snad jedného dne napadlo si to zopakovat (zda-li on není mezi těmi pošetilci se nám nepodařilo zjistit..jelikož autor se slovy "No comment" odešel z našeho zorného pole a už se neukázal - upřímně doufáme že to nebolo kvůli našemu dechu…já ale Steveovi říkal, že jsme si ty topinky dělat neměli. )

1) Dopravovat se takovým milým, luxusním, pohodlným 5ti hvězdičkovým dopravním prostředkem, který české hlavy nazvali VLAK.(osobně bych jim vzkázala…………………* kvůli brutálnosti této scény vám ji nemůžeme ukázat*)
2) Dát si a následně "vypít" vynikající, královské, plné chuti likéru bohů coffe FREDO (za pouhých 42 sK - to aby byly z ceny schopni zaplatit ještě záchranku pro případné jedince, kteří by opravdu tento skvost chtěli ochutnat) Jak se u nás říká..Byl plný překvapení..i když Dean by řekl "Son of a bitch, it's full of crap. What was that stuff?? God it was ass. It tasted like ass".
3) Bez okolků se prohánět po velkoměstě z bandou laskavých a normálních lidí v býlích trikách, které až nestydatě ukazovali barvu našeho denního šatstva v….. no říkejme tomu prostě jen home..white home. (god ještě jednou kolem nás přejede bílá dodávka a chlapi v pláštích a mý kalhoty nezůstanou suchý…
4) Neotřele a bez studu trápit a vyšokovat milé paní prodavačky z nic netušící trafiky…thank god všem směnárnám s "nadbytkem drobných"
5) Velmi elegantními metodami hodnými Jamese Bonda aneb agenta 007 zjišťovat přezdívky dalších neznámých osob se stejným tričkem….Bůh Žehnej Samabel za popisky na obalech trik….autor se tu méně zakuckal..asi mu bolo trapně a nakonec ze sebe vysoukal že by chtěl pogratulovat Dionce lebo její metody zjišťování daleko předčili ty naše….(chuděry nevědomí lidé…velmi jich lutujem a pro příště doporučujeme tabletky na nervy)
6) Aaaaaaaaa a nyní přichází velmi nezapomenutelné napodobení hollywoodských herců a také našich J3….aneb focení 10 000 na jeden zátah…come on guys..ani pauzu na přepudrování jste nám nenechali, ani čúrací pauzu .ani(oou už musím končit nebo cítím jak autor chytá nerva….)
7) Nechat se před milionem diváků a kamer veřejně vidět a nechat i slyšet…ou bůh nám pomáhej za to krytí ….no což ty holky na hradbách byly přesvědčivá barikáda na upoutání pozornosti..i když se našim zdrojům podařilo vypátrat, že přeci jen jsme byly prozrazení neboť slavná věta o sektě přeci jen padla….(noo jak koukám i básník Snloisíno si tu oddechl že žije v česku)
8) U tohoto bodu byl vámi oblíbený autor rudý jako ředkvička hned od začátku jeho projevu a tak za případné nepochopení se předem omlouvám.. Jelikož takový způsob objednávání a čekání na hranolky mohou vymyslet jen v Bratislavě na hradě Děvín…po úmorném několika kilometrovém pochodu do kopce (vůbec to nepřikrášluju :D:D) jste se dobelhali do základního tábora (Ivanův ráj jídla a pití) a zjistili jste, že v břiše máte prázdno jako po výbuchu atomovky..a tak jdete do bufetu pro vytoužené hranolky a i chvilkové zahnání hladu…a čekáte…čekáte…čekáte…ve frontě vás pořád konfrontují odrostlý chlapi co se nenápadně snaží předbíhat a pak zase čekáte, čekáte..áááááááá dojdete k obsluze aneb černé krásce, která se na vás usmívá jakože "ano došli jste na konec své cesty…zvládli jste to" z ospalého ticha mě probudí hlas cosi dáte a následné zjištění……"Nyní si prosím s tímto papírkem běžte na kilometrovou štreku do vesničky debilov a tam si čekejte ještě půl hodiny na svých nohách než vám uvaří hranolky ty jeden pitomečku" a tak se na ni podíváte promnete si oči a snažíte se pochytit, alespoň nějaký smysl toho čekání ve frontě..no když ho nenajdete odevzdaně se belháte k chlápíkovi u roštu, který by vám snad mohl pomoci…to jste tu ovšem špatně protože onen chlapík dělá pro jiné lidi ...věci jako klobásky atd. a VY vlastně chcete jenom ubohé hranolky tak co tu proboha děláte???..a tak tam stojíte..vypadáte jako když jste chytla vzteklinu a potřebujete na záchod… a pak ze dveří vykoukne další mladý muž , který oznámí že várka hranolek je za 6 minut..ou řeknete si..no já počkám a až pak se za tento nápad zabiju..aaa po 6 nekonečných minutách přichází zjištění že ony hranolky se dělali jen pro dvojici před vámi a vy si vlastně budete muset počkat ještě dalších extra 12 minut aby jste plna nechutenství mohla do svých úst položit ten malý kousek smažených brambor…myslím, že vyprávění tu končí jelikož autorova tvář dostala barvu nachové červeně a hrozí přehřátí….
9) Strávit noc na místě s dalšími 50 postaršími neoholenými chlapíky v mírně podnapilém stav, jejichž jedinou povinností bylo vás okřiknout pokaždé když jste si chtěli objednat pokoj u velmi rychlého a čiperného pána, který musel být přinejmenším jeden z členů rychlé roty Chipa a Dalea. Jeho příjemný hlas v telefonu plný akční práce byl zřejmý již naší sestře Dzajnisko, která měla jako první tu čest se s tímto pracovitým chalanem seznámit. Po půl hodině snažení se nám to jako zázrakem a s o několik slovenských korun lehčí peněženkou (více než se předpokládalo) podařilo a mi tak mohli vyjít vstříc údajnému hotelu..No tato myšlenka nás upřímně řečeno opustila už po vlezení dovnitř, ale stále v některých z nás plála malá naděje ….Ta však byla krutě zabita a vrácena do reality v momentě, kdy jsme uviděli obsah našich pokojů a následné toalety se sprchami společné pro všechny obyvatele ženského pohlaví --- zde se opět obracím na boha s děkováním za oddělení ladys od mens , jelikož ..no řekněme že bychom přeci jen možná nepřežili úplně všichni...I když musím podotknout, že noc nebyla tak zlá jak se zdálo a věci, které jsme se (autor v polospánku) během noci dozvěděli by vydali na celou knihu záhad nejzáhadnějších.
10) A nyní přichází vrchol večera aneb poslední ohlédnutí na 2 dny v Blavě…autor tu velmi váhal mezi dalšími věcmi, kterých se dopustil, ale u ničeho jiného neměl tak urputnou touhu povykládat o svém krutém osudu ostatním jako právě při tomto počinu. Je to neuvěřitelné, ale znovu se tu musíme vrátit ke slovu lak….oh ne promiňte moje chyba..to hledané slovo je VLAK..a musím říct, že tentokrát od autora ani popis jeho pocitů nechci..ba dokonce mu ucpávám pusu ponožkou, když znovu začíná chytat nachovou barvu a zvedá se ze židle tak blízké nádobce s kuchyňskými noži (musím vás ujistit, že tento krok byl nezbytný pro bezpečnost moji a i následný život této reportáže..a to všechno pro vás mý přátele. Ale jak sem již říkala sem dobrá duše a tak vás nechci o nic ochudit a tak se po půl hodině setkáváme s autorem ( držící úplně prokousanou a zbitou plyšovou hračkou malého vláčku v ruce.) znovu. Jeho slastný výraz je pro nás znamením možnosti dalšího vyprávění. Obraz zeleného vlaku smrti nám byl velmi srdnatě vysvětlen a jelikož máme zodpovědnost za vaše zdraví i psychiku nebyli jsme si tak úplně jisti všemi detaily..ale snad bychom přeci jenom mohli uvést pár nezvratných faktů…Faktů o vlaku smrti ve kterém se v kupé tísní lidé na sedačkách po dvou, jelikož ani na chodbu se již nemůže vmáčknout niž většího než mravenec…Podotýkáme, že vypasený mravenec už by měl problém..Vyprávíme tu o vlaku, který má zavřená okna..aa chybička se vloudila..náš vlak totiž okna raději vůbec NEMĚL. Místo toho tam totiž bylo zasazené sklo bez možnosti otevření. Neuvěřitelné?? Ale kdepak průvodčí nám již stačil vysvětlit, že je to chyba českých drah a on tedy s tím dělat nic nebude..no mohl udělat aspoň to že nám nelezl do vagónu a málem nás tím všechny nedonutil k smrti umačkáním. To ale už samozřejmě jeho vina nebyla také..jelikož..no na někoho se to musí svést vždy že? A tak stojíme, sedíme, stěží dýcháme..po další hodině se hroutíme a jen přerývavě vzdycháme..snažíme se všemožně dostat do plic jiný vzduch než ten, který jsme již dýchali. "No nejde nám to moc dobře" vypráví autor..až spásný nápad s ovíváním se kouskem papíru(v autorově případě jízdním řádem) nám poskytl alespoň zdání čerstvého vzduchu..no napokon toho jsme o jedné zastávce přestoupili do jiných vagonů s oknem a věci se začali rapidně zlepšovat..i když již zmiňovaný autor seděl až domů na zemi (koukám že se na mě usmívá a plyšového vláčka žužlá v puse) ano a z toho tedy vyplývá - koukněte se pořádně on vážně SEDĚL..ah jak málo stačí k lidskému štěstí….

A nyní jsme dospěli až ke konci putování… ale nebuďte smutní my se už asi s dalším reportem nevrátíme.. :D aa už vidím tu barvu štěstí ve vašich tvářích..to je správné… A teď jestli se vám zdá že tento report je plný negativního nabubřelého lhostejného kreténi*mu a na žádný meet již jet nechcete…nooo nechte nás vám říct že vždy může být hůř :D Hlavně jsme ale chtěli podotknout že toto je sepsání bodů od totálně dezorientovaného chlápka SNloisína, který nemá po realitě ani zdání a všechny jeho životní cíle jsou opakem normálních životních cílů….a jak všichni víme sra*ky do kterých člověk spadne se zapamatovávají lépe než asfalt....takže ať se to zdá jakkoli nemožné byl to ten nejlepší den a půl na světě…a lépe snad být nemohlo…. Kdyby snad ještě někdo měl střípky pochybností, mám pro vás zprávu (jestli hodláte věřit tady autorovi SNloisimu a nechat se tak odradit od dalšího setkání jste kret*ni).REST IN PEACE a bůh žehnej nám všem za všechny věci….po tomto reportu upřímně věřím že si to zaslouží.

PS: s prosbami o detailní vysvětlení některých věci se obracejte na pobočku svatého Petra v ulici nowhere. Aneb jestli vám něco není jasné jste bezmozci a jestli vám to dosud nebylo dost jste idio*i neboť díky hmatatelnému vyčerpání tu autor usnul na židly a následně spadl na podlahu, kde ležela past na myši. Ta se mu chytila na nos a on v návalu agónie a vzteku porazil onu nádobku s kuchyňskými noži a jeden se mu zapíchl přímo do ucha a udělal mu tam dírku. Následně v dalším návalu kutilství utekl do nejbližšího obchodu s piercingy a mi tak již nemůžeme pokračovat v dalším vyslýcháním ani kdybychom upřímně chtěli..


Reportáž spáchala: SNlois

copyright (c) www.supernatural.cinemaview.sk | Mozilla Firefox, Opera | 1280x800 + | TOPlist